Herbář

VRATIČ OBECNÝ

Lidově: Kopretina vratič, vratička, hambous, davič, zlaté knoflíky, voňavé kapradí, biblický list

Vratič obecný si našel své uplatnění v tradiční lidové medicíně a pro léčebné účely byl využíván již v dobách starověkého Řecka. Je považován za léčivou bylinku i přesto, že patří mezi jedovaté rostliny. Od jeho vnitřního užívání se však dávno ustoupilo, protože v silici obsažený THUJON je velmi toxický. Celá rostlina je výrazně aromatická, pro člověka silně jedovatá, a ne příjemně vonící.

Matečná rostlina: Tanacetum vulgare

Sbíraná část:
V období květu (od července až do září) se sklízí kvetoucí nať (Herba tanaceti), bez spodních hrubých částí stonku. Části rostliny se suší při teplotě do 30° C.

Čeleď: Asteraceae (hvězdnicovité)

Výskyt:
Vratič obecný je planá rostlina, která roste po celé Evropě. Daří se jí prakticky všude na každé sušší mezi, v křovinách i v parcích či na rumištích. Rostlině vyhovuje plné slunce až polostín a neutrální, humózní, kamenitá, písčitá a hlinitá půda. Má ráda pravidelný přísun vody, ale nesnáší přemokření a stín. Díky svým silným plazivým kořenům se rozrůstá do šířky a silně se přemnožuje. Lze jej velmi těžce vystrnadit. Pokud chcete mít jeho růst pod kontrolou, zbavte ho květů dřív, než vytvoří semena. 

Popis:
Vratič obecný je velmi podobný kopretině, jen mu chybí okvětní lístky. Jde o vytrvalou, velmi odolnou bylinu, jejíž výška závisí na podmínkách, ve kterých roste. Může dosahovat až 1,5 metru. Rostlina je charakteristická především svými zlatožlutými květy a zpeřenými listy, které charakteristicky voní po kafru. Květenství je uspořádáno v koncovou chocholičnatou latu a tvoří je 10 až 70 drobných žlutých úborů o průměru kolem 7 až 8 mm. Květní úbory jsou malé, polokulovité, ploché a jsou podepřeny zákrovem. Objevují se od července až do září. Listy jsou pilovité, střídavé, tenké a disponují úkrojky.

Obsahové složky:
Silice, která obsahuje jedovatý b-thujon (TANACETON), jehož obsah je vyšší v květech (až 1,5 %) než v listech (asi 0,3 %). Dále KAFR, PINEN, THYMOL, BORNEOL, CHAMAZULEN, terpeny, hořčiny (TANACETIN), třísloviny a organické kyseliny (KYSELINA JABLEČNÁ, KYSELINA VINNÁ, KYSELINA MÁSELNÁ), flavonové glykosidy, v kořenech jsou zastoupeny polysacharidy, zejména INULIN.

Historie:
Historie používání vratiče jako léčivé rostliny je poměrně dlouhá. Věřilo se v jeho schopnost navracet zpět zbloudilce či nevěrníky. Kdo prý utrhne vratič rostoucí u cesty, ten se jistě vrátí zpět. Ve starověkém Řecku byl před 2 000 lety pěstován u chrámů i v domácnostech. Používal se zejména pro své silné antibiotické a antiparazitární účinky, jako prostředek proti bakteriím, k léčbě vnitřních a vnějších parazitů i proti revmatu. Antičtí lékaři listy vratiče obkládaly mrtvoly, aby chránily zesnulého před hmyzem do doby, než se bude konat pohřeb. Kouř a vůně rostliny měly zamezit rozkladu těla. Ve Švédsku se mladé listy přidávali do pečiva a sládci ho kdysi také dávali do piva namísto chmelu. Používá se rovněž do bylinných likérů, ten nejznámější u nás nese jméno Praděd. Jeho historie sahá až do roku 1877 a jeho prestižním odběratelem byl samotný císařský dvůr ve Vídni. Vratič se také používal jako barvivo na barvení vlny a tkanin. Naši předkové z něj dovedli vyrobit různé odstíny žluté, zelené a hnědé.

Použití:
Už odedávna byl vratič využíván jako léčivá rostlina pro velký obsah účinných látek, které ničí houby, viry i parazity. Dnes se vratič v bylinkářství nepoužívá, vzhledem k malému rozpětí mezi dávkou terapeuticky účinnou a dávkou toxickou. Hlavní jeho využití je zevní aplikace ve formě mastí a odvarů. Účinné látky ve vratiči mají silné antibiotické, antioxidační a antirevmatické vlastnosti. Proto jej lze použít na špatně se hojící rány, kožních dermatitidy a puchýřkovité léze. Ve vratiči byl potvrzen i obsah protivirových látek, jež pomáhají při herpetických infekcích.

Vratič vysázený u záhonů nebo ve sklenících odpuzuje mšice a prý zahání i mandelinku bramborovou. Jeho silice obsahuje repelentní látky odpuzující hmyz. Kytice z vratiče odpuzuje mouchy a pokud zavěsíte plátěný sáček se sušeným vratičem v šatních skříních, bude zahánět i moly. Práškem z kořenů se mohou posypat výsevní brázdy, ve kterých zamaskuje vůni rostliny (mrkev, cibule, brambory, …) a bude je chránit.

Použití u zvířat:

Při péči o zvířata se vratič tradičně uplatňoval díky svým insekticidním a anthelmintickým účinkům. I když byla např. u ovcí pozorována účinnost proti střevním parazitům, vnitřní použití není doporučováno. Dobytek se vratiči na pastvě vyhýbá kvůli jeho nepříjemné chuti a velmi výraznému aromatu. Pro psy je toxický, při požití nadměrného množství dochází k postižení jater a ledvin. Může zřejmě působit i jako abortivum, hrozí tedy nebezpečí u březích zvířat.

Sušený vratič se věšel ve chlévech, aby odpuzoval obtížný hmyz. Prokázán je jeho repelentní efekt i proti klíšťatům.

Vratič se v přípravcích pro zvířata příliš nevyužívá. Může ale najít uplatnění v hojivých a regeneračních mastech.

Recepty a doporučení:

Tinktura z vratiče:
Čerstvé květy naložte do lihu a nechte 5 dní macerovat. Pak přefiltrujte do skleničky. Tinktura se používá pouze zevně a je výbornou složkou čistících pleťových vod a krémů na problematickou pleť. Má i hojivé a dezinfekční účinky, působí antimikrobiálně a antisepticky. Zároveň krásně tonizuje.

Mast z vratiče:
Rozehřejte masťový základ a ponořte do něj nastříhanou nať bylinky. Nechte ztuhnout a cca po 48 hodinách mast znovu rozehřejte a přeceďte přes plátýnko. Mast dejte do kelímku ztuhnout. Používejte na revmatismem postižená místa nebo špatně se hojící rány.

Odvar z vratiče proti parazitům:
Vložte 200 g čerstvých listů a květů do 5 l vody a přiveďte k varu. 30 minut povařte na mírném ohni a přikryjte. Odvar nechte vychladnout a pak přeceďte. Používá se neředěný k ošetření rostlin napadených škůdci (proti mšicím, mravencům, dřepčíkům, běláskům). Jako ochranu jej nastříkejte na čerstvě vyrašené rostliny a pak v rizikových obdobích co 3 až 4 dny a pro větší účinek také v okolí řádků. Pach vratiče hmyzu vadí a takto ošetřeným rostlinám se vyhýbá.

Přípravek z vratiče proti vším:
½ lžíce sušeného tymiánu nebo pelyňku a 1 lžíce sušeného květu vratiče zalijte 250 ml vroucí vodou a pomalu pod pokličkou zahřívejte. Nechte 15 minut odpočívat a poté sceďte. Vlasy hojně navlhčete vratičovým odvarem a nechte zhruba 2-3 hodiny působit pod igelitem a ručníkem. Poté hlavu umyjte a po 6-7 dnech proceduru zopakujte.

Pleťová voda pro všechny typy pokožky:
V hrnci smíchejte velkou hrst čerstvých listů vratiče a stejný díl vody a mléka. Přiveďte k varu a 15 minut povařte. Po vychladnutí přeceďte a uchovejte 4 až 5 dnů v ledničce. Tuto pleťovou vodu používejte ráno nebo večer jako tonikum.

Varování:
Silice jsou ve větších dávkách jedovaté a dráždivé pro obsah THUJONU. Způsobuje překrvení orgánů v břišní dutině a v pánevní oblasti. Vyvolává závažné potíže s trávením a ledvinami, zasahuje centrální nervovou soustavu a vyvolává ochrnutí dýchacího centra.