Herbář

JALOVEC OBECNÝ

jalovčinky, borovec, borovička, boleráz

Jalovcová silice se získává ze zralých nefermentovaných plodů destilací s vodní parou a je uvedena v Českém lékopise. Ve formě mastí nebo oleje, působí dráždivě, a proto se používá jako derrivans, tedy jako dráždivý prostředek zlepšující místní prokrvení a urychlující hojivé reparační procesy.

Jalovčinky se francouzsky označují jako genièvre, z čehož je odvozen název gin, který vděčí jalovci za svou chuť, stejně jako naše borovička. Používají se tedy i při přípravě tohoto populárního alkoholického nápoje. Zajímavostí je, že se gin používal ke zredukování hořké příchuti chininu, který byl ve své době jediným efektivním antimalarikem. Chinin byl později přidáván do sodové vody, čímž dal vznik toniku. Výsledkem je tedy světoznámý koktejl gin s tonikem.

Matečná rostlina: Juniperus communis

Sbíraná část: Zralý usušený nepravý plod, zdužnatělé šištice (galbulus, lidově jalovčinky). Na podzim, obvykle koncem října, se sbírají krásně vybarvené modročerné plody, které jsou v plné zralosti většinou na podzim 2., někdy až 3. roku. Suší se na slunci a po usušení získají černou barvu, mají pryskyřičné aroma a kořenitou chuť. Uchovávat by se měly v tmavých nádobách, aby se zamezilo úniku těkavých silic.

Čeleď: Cupressaceae (Cypřišovité)

Výskyt: Jalovec obecný je rozšířený v mírném pásmu celé severní polokoule, kde vytváří temné houštiny. Má rád písčité a jalové půdy a plně osluněné stanoviště, ale je schopen se přizpůsobit různým druhům půdy i podnebí. Keře z jižních zemí jsou bohatší na silici. V České republice je zařazen mezi ohrožené druhy a jeho sběr je zakázán. Hojný je zejména na Valašsku a na moravsko-slovenském pomezí.

Popis: Stálezelený neopadavý jehličnatý keř nebo malý bohatě větvený stromek, dorůstající výšky jednoho metru. V závislosti na lokalitě může dorůstat i výše. Jehlice uspořádané v trojsečných přeslenech mají modrozelenou barvu a ve spodu bílý pruh. Jde o rostlinu dvoudomou. Na samičích rostlinách se nacházejí nezralé (zelené) a zralé (tmavomodré) šištice současně. Kvete v březnu až v dubnu. Plodem jsou bobulovité šištice, které mají 5 až 7 mm a jsou červenohnědé až fialové barvy. Ač připomínají bobule, jde ve skutečnosti o šišky v dužnatém obalu (tzv. jalovčinky). Obsahují účinné látky jako silice, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny, vitamín C, draslík a pryskyřice.

Zařazení: Stomachikum, karminativum. Je součástí antirevmatických přípravků k zevnímu použití. Jalovčinky mají silně diuretický účinek a jejich účinek se uplatňuje hlavně v revmatologii při bolesti kloubů a páteře.

Obsahové složky: 0,5-2 % silice, pryskyřice, třísloviny, flavonoidy, asi 30 % invertního cukru. Silici tvoří asi z 50 % alkoholy, hlavně TERPINELOL, a uhlovodíky a-PINEN, KAMFEN a KADINEN, KAFR, BORNEOL.

Historie: Jalovcové větvičky pálily zdravotní sestry za druhé světové války v nemocničních pokojích jako preventivní ochranu proti lepře a černému moru. V 17. století se snažil holandský lékař Franciscus Sylvius najít močopudnou tinkturu. Žitnou pálenku redestiloval s jalovcovými bobulemi a jinými bylinkami a získal tak „tinkturu“, kterou nazval genever podle francouzského slova pro jalovec. Tradiční gin typu jenever tedy pochází z Holandska.

Použití:
Jalovčinky mají pestré využití. Uplatnění nacházejí při výrobě kosmetiky, éterickýchch olejů a tinktur, ale také v kuchyni. Pro svůj antiseptický účinek se větvičky mohou také používat k vykuřování. Jalovcová silice se používá jako derivans. To znamená podávaná zevně například ve formě mastí nebo olejů působí dráždivě v místě aplikace. Zlepšením místního prokrvení se urychlí hojivé reparační procesy. Tohoto účinku se využívá zejména v revmatologii při různých neuralgiích.

Jalovcová vonná silice obsahuje diuretickou (močopudnou) látku TERPINELOL, která zvyšuje rychlost zpracování tekutin v ledvinách. Látky obsažené v jalovci příznivě ovlivňují krevní cukr a lymfatický systém. Působí proti zadržování vody v těle a tím zmírňuje otoky. Má silné detoxikační, antibakteriální a dezinfekční účinky.
Tradičně se jalovcový éterický olej doporučoval vnitřně při infekcích močových cest a močového měchýře, právě kvůli svému antiseptickému účinku a zvýšení produkce moči vlivem zintenzivnění průtoku krve ledvinami. Může pomoci k vyplavení močových kamínků malých rozměrů. Doporučená denní dávka je 20 až 100 mg 1 až 3x denně, tzn. maximálně 3x denně 3 kapky pro dospělého člověka. Podávat lze v želatinové tobolce. Pro vnitřní užívání je zásadní kvalita éterického oleje. Je potřeba se ujistit, zda se jedná opravdu o olej z jalovčinek, tedy „Juniperus communis Fruit Oil/Juniper Berry Oil“ a ne olej vyráběný ze dřeva nebo z jiného druhu jalovce, např. Juniperus Oxycedrus (angl. cade). Tyto éterické oleje nejsou pro vnitřní podání vhodné.

Použití u zvířat:

Éterický olej z jalovčinek je používán hlavně u psů a koní. Své pozitivní účinky přináší při potížích s játry, podporuje trávení, při otocích je ceněn jako součást masážních přípravků podporujících odtok lymfy a podobně jako u lidí jej lze podávat vnitřně při infekcích močových cest. Denní dávka pro psa činí 1 kapku na 7 kg živé hmotnosti, pro koně pak celkově 1 až 7 ml denně na krmení. Vždy začínáme podávat v nižším dávkování.

Nepodávejte v případě březosti.

Recepty a doporučení:
Jalovčinky bývají používány v kuchyni díky své silné chuti, která je kořenitá a hořce nasládlá, a to např. k dochucení masa (zejména zvěřiny). Využít je však můžete i při přípravě omáček, marinád nebo nádivek. Především se z nich ale vyrábějí různé nápoje.

Velmi populární je jalovcové víno. Stačí zhruba dvě lžíce drcených jalovčinek zalít litrem červeného vína a za pravidelného protřepávání nechat dva týdny luhovat. Následně přecedit a ponechat ve sklenici na chladném místě. Vzhledem k výše uvedeným důvodům však raději konzumujte střídmě.

Jalovcový čaj
Dvě až tři rozdrcené jalovčinky zalijete 250 ml vroucí vody a nechejte cca pět minut louhovat. Pak už jen scedíte a můžete pít (postačí jeden šálek denně, nekonzumujte však déle než 14 dní).

Varování: Při léčbě jalovcem je nutná značná opatrnost. Pro dráždivé účinky je nevhodný při zánětech ledvin a pro dlouhodobé používání. Absolutní kontraindikací jsou jakékoliv potíže s ledvinami. U lidí, kteří jsou na jalovec citliví nebo mají nemocné ledviny, by mohla tato rostlina ledviny poškodit. I malé dávky užívané dlouhodobě mohou způsobit zdravotní potíže. Nelze podávat v těhotenství a při kojení. Jalovec může zesilovat účinek léků snižující hladinu krevního cukru a léků s močopudným účinkem. Silice může vyvolat slabé podráždění kůže u zvláště citlivých osob.