Herbář

TŘEZALKA TEČKOVANÁ

Lidově: svatojánská bylina, bylina sv. Jana, čarovník, prostřelenec, děravec, krevník, krevníček

Třezalka je jednou z nejznámějších magických rostlin a odpradávna se tato zlatožlutě kvetoucí bylina věšela nad vchody domů a svaté obrázky, jako ochrana od zlé moci. V lidovém léčitelství je využívána déle než 2 000 let, nejčastěji při léčení ran. Květu se říká krev svatého Jana, podle mučedníka Jana Křtitele, jehož krev po stětí tekla na žluté květy třezalky. Staří bylinkáři věřili, že tato bylinka natrhaná v předvečer Janova svátku (23.června) obsahuje nejvíce cenných látek, a navíc má i magickou moc. Házela se nad letní ohně, aby očišťovala před zlem. I dnes zůstala symbolem oslav letního slunovratu po celé Evropě.

Matečná rostlina: Hypericum perforatum

Čeleď: Hypericaceae (třezalkovité)

Sbíraná část: Drogou je kvetoucí nať (Herba hyperici), která se sbírá hned ráno po rozkvětu. Listy a květy se sbírají současně a usušené se pak skladují ve vzduchotěsně uzavřených nádobách. Když se podíváme na list třezalky proti světlu, uvidíme v jeho struktuře drobné červené tečky. To jsou speciální žlázky, které po rozemnutí uvolňují červenou silici, jež obsahuje červené barvivo HYPERICIN, díky kterému si třezalka vysloužila svá specifická pojmenování.

Výskyt: Třezalka je velmi hojná rostlina slunných strání, luk, pastvin a lesních pasek, od nížin do hor. Vyskytuje se ve všech nadmořských výškách a daří se jí na dobře propustné a osluněné, ale vlhké půdě. Roste planě na travnatých místech, obvykle na vápenci.

Popis: Třezalka je odolná trvalka s dlouhými drátovými lodyhami, vysokými až 90 cm, u báze dřevnatými. Lodyha je dvojhranně smáčklá. Na drobných světle zelených listech prosvítají tečky (což jsou olejové žlázky). Jasně žluté květy se objevují koncem léta a vytvářejí husté laty. Když je rozmačkáme, uvolňuje se z nich červené barvivo.

Zařazení: Má hojivý a protizánětlivý účinek.

Obsahové složky: Květ obsahuje katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (HYPEROSID, RUTIN, QUERCETIN), dianthrony (HYPERFORIN a červené barvivo HYPERICIN, pryskyřice, organické kyseliny, provitamín A, vitamín C

Historie:
Podle dříve platné teorie znaků lidé věřili, že vzhled byliny prozrazuje její léčivé vlastnosti. Všechny červené rostliny proto byly považovány za výtečný lék na krvácející rány. Anglický bylinář Nicholas Culpeper považoval třezalku „za nejlepší bylinu na rány, svařená ve víně a vypitá léčila vnitřní zranění i pohmožděniny, když se z ní připravil lék, uvolňoval různá ucpání, léčil otoky a zavíral otevřené rány, pomáhal při zvracení nejrůznějšího původu a při vykašlávání krve.“ Renesanční lékař Petr Ondřej Mathioli ji nazýval „červeným zvonečkem“ a doporučoval ji jako rostlinu „ze které nálev spolu s vínem červeným staví přílišné stolice a uzdravuje nebezpečné rány, ať bodné, nebo sečné.“

Použití:
Jako jedna z mála bylinek byla TŘEZALKA poměrně podrobně vědecky prozkoumána.
Třezalka se v léčitelství používá opravdu hojně a mezi léčivými bylinkami se řadí na první místo. Dá se použít jak zevně, tak vnitřně a působí protizánětlivě a antibioticky, ale také proti virovým infekcím. Tlumí vnitřní krvácení a odstraňuje otoky. Dá se využít na mnoho zdravotních problémů. Podporuje látkovou výměnu, pomáhá také při nemoci jater a žlučníku, žaludečních vředech, při problémech se slinivkou či dvanácterníkem.

Zevně se využívá k hojení infikovaných ran. Má hojivý a protizánětlivý účinek.
Je vhodná k léčení ran, po úrazech léčí poškozenou tkáň, pomáhá při hojení pohmožděnin, zlomenin, naraženin a zanícených ran, při léčbě hemoroidů a odstraňuje otoky. Má silné protizánětlivé účinky, je výborným pomocníkem při ekzémech, včetně těžkých forem.

Má uklidňující účinky na organismus a své využití nachází při začínající depresi, zažene melancholii a pocity úzkosti.
V řadě klinických studií byl potvrzen její účinek na mírné a středně silné deprese. Zjistilo se, že má podobný vliv jako ostatní antidepresiva, avšak účinek se projeví až po několikatýdenním pravidelném užívání třezalky. Klinické pokusy s třezalkou tečkovanou naznačují prospěšnost užívání této bylinky při změnách nálady spojených s menopauzou a premenstruačním syndromem, s obsedantně-kompulzivní poruchou a také se zimními (sezonními) depresemi. Je vhodná při nadměrném stresu a doporučuje se také při žaludečních neurózách, při migrénách či při léčbě závratí.

Skvělou formou použití bylin a využití jejich účinných složek je vytváření olejových macerátů, tedy výluhů v rostlinném oleji.
Během macerace do oleje přechází účinné lipofilní látky. V aromaterapii jsou maceráty jedinečnou a neodmyslitelnou součástí masážních a regeneračních olejů, krémů, balzámů a mastí, opalovacích krémů a přípravků po opalování.

Při aplikaci na kůži podporují regeneraci pokožky, aktivují procesy látkové výměny, zevně slouží jako adstringens, mají protizánětlivý, zjemňující a zvláčňující efekt.

Zároveň slouží jako doplňky stravy. Po vnitřním podání macerát zlepšuje kvalitu spánku, uklidňuje, harmonizuje.

Díky výzkumům různých třezalkových produktů bylo zjištěno, že při maceraci do olejového extraktu nepřechází fototoxický HYPERICIN. Tím je tedy vyřešena záhada, proč může být macerát skvělou složkou opalovacích olejů. Účinnou sloučeninou třezalkového oleje je např. HYPERFORIN. Ten je nestabilní na světle a teple, i přesto se při maceraci na slunci uchovává. Jeho stabilita je zřejmě zajištěna komplexem dalších složek, které působí stabilizačně a antioxidačně. Stabilizující složky obsahují i samotné rostlinné oleje. HYPERFORIN nevykazuje fototoxicitu jako HYPERICIN. Společně s obsaženými polysacharidy je zodpovědný za antibakteriální efekt. Zřejmě i díky němu působí třezalka prospěšně při léčbě úzkosti a mírných depresí, podporuje kognitivní schopnosti.

Použití u zvířat:

U zvířat je třezalka využívána pro své analgetické, protikřečové a antidepresivní účinky, při stresu a pro podporu kognitivních funkcí. Pomáhá tlumit úzkost (anxiolytikum), bylo prokázáno její působení v mozku na dopaminové, opioidní a GABA-receptory.

Sušená bylina může být podávána do krmení psům a kočkám v dávce 25 až 300 mg /kg živé hmotnosti. Lze podávat i nálev, který vytvoříte z 5 až 30 g sušené byliny na šálek, polovina šálku je pak denní dávkou na 10 kg živé hmotnosti.

Pro koně se hodí pro uklidnění, podporu kardiovaskulárního systému a zažívání.

Po měsíci podávání by měla následovat přestávka. Třezalka není vhodná při epilepsii a při léčbě antikoagulanty. Kvůli možné interakci s dalšími léky je při medikaci vhodné podávání třezalky konzultovat s ošetřujícím veterinářem.

Pro vnitřní i vnější použití se skvěle hodí i olejové maceráty, podporují hojení a regeneraci, slouží k ošetření ran, spálenin, působí protizánětlivě. Výborné jsou i jako nosiče éterických olejů pro masáže při fyzioterapii a rehabilitacích.

Recepty a doporučení:
Rozemnuté listy a květy můžete přikládat na drobné rány a štípance od hmyzu poté, co ránu vyčistíte. Omezuje nepříjemné otoky a svědění.

Třezalkový, tzv. „Janův olej“:
Získává se macerací květů v rostlinném oleji. (odkaz na článek). Má jasně červenou barvu a obsahuje cenné účinné látky. Zevně pomáhá na drobná poranění, modřiny, popáleniny či ekzémy, vnitřně může působit proti ischiasu, pásovému i dalším druhům oparů a proti revmatické bolesti.

Odvar z třezalky na popáleniny:
2 lžičky sušené třezalky zalijte 250 ml vroucí vody, nechte 10 minut louhovat, sceďte a vychlazené použijte na obklady 2x denně. Potírají se jím menší poranění kůže a popáleniny, omrzliny nebo hemoroidy. Po několika dnech můžete postižené místo natírat i třezalkovým olejem, aby se kůže zahojila.

Čaj z třezalky:
1 lžičku sušené třezalky přelijeme 2 dcl vroucí vody, necháme 10 minut louhovat a scedíme. Pijeme ráno a večer šálek čerstvě připraveného čaje. Čaj přispívá k duševní rovnováze a relaxaci a podporuje zdravý spánek. Pomáhá léčit zánět trojklanného nervu. Bolestivá místa potírejte Janovým olejem. Působí příznivě i na ledviny a je močopudná.
podle známé léčitelky Marie Treben by mladá děvčata měla pít čaj z třezalky dva až tři šálky denně v čase dospívání. Podporuje vývin ženských orgánů a pomáhá léčit nepravidelnou menstruaci.

Varování:
Při pravidelném užívání třezalky je dobré vyhnout se slunečnímu záření, protože HYPERICIN má na pokožku fototoxické účinky.
Bylinku by neměli užívat děti, těhotné a kojící ženy.
Protože třezalka ovlivňuje aktivitu některých enzymů, a tím může dojít k ovlivnění účinku některých léků, neměla by se užívat v kombinaci s jinými antidepresivy, s antikoncepcí, antiepileptiky, dále s léčivy jako je Warfarin, Digoxin, Teofylin, léky proti HIV a antimigreniky. Vždy se poraďte o vhodnosti vnitřního užití třezalky s lékařem či lékárníkem.