Herbář

TŘAPATKA NACHOVÁ

Lidově: echinacea, červená slunečnice, rudbekie, brauneria purpurea

Tuto krásnou, purpurově kvetoucí bylinu používaly již staré indiánské kultury, jež si ji cenily pro její nenahraditelné léčivé účinky. Při bolestech zubů žvýkaly indiáni její kořen a listy, odvarem léčili různé rány, bodnutí hmyzem i hadí uštknutí. Ne nadarmo se jí říká indiánské zlato. Obsahuje totiž řadu látek, tzv. echinakosidy, jež dokáží ničit celou řadu bakterií, virů a plísní. Bylo zjištěno, že řada obsahových látek v třapatce výrazně stimuluje buňky imunitního systému a podporuje tvorbu přirozených protivirových látek zvaných interferony. Nejlépe se hodí při virových onemocněních, při rýmě, nachlazení, chřipce a infekcích horních cest dýchacích. V takových případech je však nutné ji nasadit okamžitě při prvních příznacích. Její účinky jsou ale relativně krátké a není určena pro dlouhodobou prevenci. Jakmile se již objeví horečka a nemoc je na postupu, již není vhodná.

Matečná rostlina: Echinacea purpurea

Sbíraná část:
Rostlinu je možné využít celou. Kořen a z nadzemních částí květ, lodyha a list. Nejvíce aktivních látek je v kořeni, který se sklízí na podzim ze 3-4letých rostlin. Je to zvrásněný válec, který zpočátku chutná sladce, potom kysele a hořce. Nejlepším využitím je výroba tinktury z čerstvého, dobře omytého a najemno nasekaného kořene. Účinné látky se totiž sušením ztrácejí. K terapeutickým účelům lze použít i sušené úbory, které obsahují množství polysacharidů, glykoproteinů a flavonoidů. Sbíráme je v době květu.

Čeleď: Asteraceae (hvězdnicovité)

Výskyt:
Původní je ve východní až jihovýchodní části USA a v kanadské provincii Ontario. Je nenáročná na pěstování a vyžaduje běžné zahradní půdy s dostatkem vláhy a slunné stanoviště. Stín ani přílišné sucho jí nesvědčí, pouze na slunci vyroste do plné krásy. V České republice přirozeně neroste, ale je možné ji u nás vypěstovat.

Popis:
Vytrvalá, až 1 m vysoká bylina s přímou, drsně chlupatou lodyhou. Květenství je velký dekorativní úbor s krásně nachovými květy. Listy mají buď celokrajné a chlupaté, nebo zubaté a téměř lysé. Byly vyšlechtěny i odrůdy v rozmanitých odstínech (bílá, růžová, červenofialová).

Obsahové složky: Alkylamidy, KYSELINA KÁVOVÁ, KYSELINA ČEKANKOVÁ, KYSELINA CHLOROGENOVÁ, glykoproteiny a různé fenolové složky odvozené od kyseliny kávové (ECHINAKOSID), deriváty kyseliny chinové (CYNARIN), nenasycené alifatické složky a polysacharidy. V malém množství silice, jež obsahuje HUMULEN, BORNEOL, BORNYLACETÁT, GERMAKREN D, KARYOFYLEN.

Zajímavosti:
Od nepaměti sloužila původním indiánským kmenům jako léčivá rostlina. V roce 1870 si německý homeopat Meyer nechal patentovat kapky z Echinacey na pročištění krve, které doporučoval při otravě krve či proti hadímu uštknutí.
Název je odvozen od slova „echinos“- ježek, odkazující na pichlavý střed okvětního lůžka. Z pohledu čínské medicíny eliminuje chladný vítr z povrchu těla a zahřívá jang ledvin. Je tedy vhodná, když pociťujete ucpaný nos s bílým hlenem, bolesti na přední části hlavy, bolesti dutin a čelisti.

Použití:
Použití drogy ve formě tinktury vychází z empirických zkušeností amerických indiánů, kteří rostlinu používali proti různým infekcím a jako hojivý prostředek.
Mezi nejznámější účinky patří schopnost echinacey podporovat obranyschopnost organismu. Děje se tak působením složek alkylamidů, které zvyšují tvorbu i aktivitu makrofágů, granulocytů, leukocytů a lymfocytů. Jako přírodní antibiotikum pomáhá ničit viry a bakterie, ale i plísně, herpetické viry a rezistentní kmeny zlatého stafylokoka. Má okamžitý nástup účinku, a pokud je podána okamžitě při vypuknutí příznaků chřipky či jiného virového onemocnění, dokáže jej velice dobře zastavit. Zevně se aplikuje na drobná poranění, ekzémy, popáleniny, opary či štípance od hmyzu. Její účinky lze také nasadit při zánětu močového měchýře a středního ucha.
Protože je její účinek poměrně krátký, je potřeba ji podávat v krátkých intervalech několikrát denně (každé 3-4 hodiny). Výrazně tak snižuje trvání nemoci a nepříjemné příznaky, jako jsou bolest, kašel a teplota.

Použití u zvířat:

Imunomodulační efekt byl prokázán i u zvířat, zvyšuje aktivitu imunitních buněk. Účinky byly potvrzeny zejména u koní a psů. Protizánětlivý účinek nastává zřejmě díky inhibici enzymů cyklooxygenáza a lipoxygenáza.

Psi:
Denně 25 až 300 mg sušené byliny/kg živé hmotnosti. Dávku dělíme na menší části během dne. Při akutní infekci podáváme vyšší dávku z uvedeného rozpětí.

Nálev: 2 až 15 g byliny/10 kg živé hmotnosti zalijeme horkou vodou, podáváme během dne. Na trhu jsou dostupné také formy tinktur a jiných extraktů pro zvířata.

Recepty a doporučení:
Rozdrcením čerstvé natě v menším množství vody získáte buď pomocí odšťavňovače nebo ručního šlehače účinnou šťávu. Šťáva se obtížně uchovává, proto se připravuje pouze takové množství, které okamžitě spotřebujete. Perorálně se používá v denní dávce 6-9 ml, maximálně 10 dnů, lokálně v koncentraci 15 %.

Tinktura z echinacey:
Použít můžeme úplně celou rostlinu. Od kořene po květ ji nasekáme na kousky. Do třetiny zavařovací sklenice nasypeme echinaceu a dolijeme až po okraj alkoholem. Pokud si potrpíte na přesnější dávkování, tak na litr alkoholu použijte 30 dkg rostliny. Nechte louhovat dva až čtyři týdny a potom sceďte a uložte v uzavíratelných lahvích. Skladovat ji takto můžete i několik let.

Tinktura je užitečná nejen pro podporu imunity, ale můžete ji využít i pro dezinfekci a pro ošetření ran, pak řeďte tinkturu zhruba v poměru 1 díl tinktury, jeden díl vody. A pokud echinaceu využijete jako pleťovou vodu (což se mimochodem velmi vyplatí při akné), použijte dvě kávové lžičky tinktury do dvou deci vlažné vody a pořádně rozmíchejte.

Varování:
Echinacea je netoxická a dosud nebyly prokázány žádné vedlejší účinky. Dobře se snáší s antibiotiky a jinými léky. U citlivých osob však může vyvolat alergické reakce.
Neměla by být nikdy používána dlouhodobě. Při předávkování může dojít k imunosupresi, tj. ke zvratu účinku. Její výrazný stimulační efekt na imunitu by mohl působit naopak kontraproduktivně a mohlo by dojít k potlačení imunity, proto se jí doporučuje podávat maximálně 14 dní. Dlouhodobé užívání přípravků s obsahem třapatky může vést k poškození jater.
Nesmí být nasazena při alergii a při systémových a autoimunitních onemocněních jako je např. roztroušená skleróza, lupus, revmatoidní artritida, psoriáza (lupénka), AIDS.
Někdy může vyvolávat mravenčení na jazyku.