Herbář

BŘÍZA BĚLOKORÁ

Synonymum: Bříza bradavičnatá
Lidově: břest, březina, březka, bereza, betonička

Štíhlá bělostná bříza se zelenou korunou a vlajícími tenkými větvičkami bývá označována jako symbol mládí, svěžesti a krásy. Bříza je pradávným symbolem plodnosti a příchodu světla a jara. Je první, která se po zimě probouzí k životu. Začátkem jara začíná břízou proudit životodárná míza, o jejímž pozitivním účinku se ví už od pradávna. Zkuste se projít v březovém háji a uvidíte, že na vás stromy přenesou svou životní energii.

Bříza se mezi léčivé rostliny řadí díky obsahovým účinným složkám v listech a kůře. Zcela mimořádný účinek pak má březová míza, březový dehet a březový olej.

Matečná rostlina: Betula pendula

Sbíraná část:
V březnu se dají sbírat pupeny (Gemmae betulae), v dubnu se stáčí březová voda. Listy (Folium betulae) se sbírají nejlépe dva měsíce po rozvinutí. Nejúčinnější jsou mladé lepkavé listy, které se sbírají v období brzkého jara. Suší se rozprostřené v tenké vrstvě na vzdušném místě.

Čeleď: Betulaceae (břízovité)

Výskyt:
Bříza je hojně rozšířený strom po celé Evropě a Asii. V Rusku a ve Skandinávii je přirozenou součástí krajiny. Je nenáročná na půdu. V České republice na břízu narazíme od nížin až do výšky 1000 m.n.m. V jižní Evropě sahá až k hranicím Pyrenejí a Apenin. Podle klimatu může jít o vzrostlý štíhlý strom i zakrslý stromek vysoko v horách, kde čelí chladnému klimatu. Jejími oblíbenými stanovišti jsou světlá slunečná místa, roste tedy na okraji lesů, na skalách či pasekách či v parcích jako okrasný strom. Bříza je velice nenáročná, a především neobyčejně odolná, snese sucho i třeskutý mráz.

Popis:
Bříza je rychle rostoucí, jednodomý, štíhlý strom s charakteristickou černo bílou kůrou a oválnou převislou korunou. Dorůstá do výšky až 25 metrů. Jde o opadavý strom s trojúhelníkovitými, dlouze řapíkatými a dvakrát pilovitými listy, které vylučují z malých žlázek lepkavý sekret. Květy jsou stěsnány do formy typických válcovitých jehněd. Na konci větviček visí po dvou až třech samčí jehnědy, na bocích větviček samičí jehnědy, které jsou podstatně kratší. Převislé samčí jehnědy se objevují v dubnu až červnu. Plodem jsou drobné nažky s křídlatými obrubami, které se větrem rozšiřují do okolí. Bříza kvete v dubnu a v květnu a plodit začíná ve stáří 10 až 15 let. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, světlá až bílá s typickými tmavými pruhy. Dorůstá do výšky až 25 metrů. Mladá kůra mívá hnědou barvu, která se postupně mění v bílou. Její dřevo se používá také při rozdělávání ohně, protože dobře hoří, a to dokonce i za mokra.

Obsahové složky:
Flavonoidy 2-3 %. Hlavním glykosidem je HYPEROSID, dále MYRECETIN-3-GALAKTOSID, saponiny, silice, pryskyřice, katechinové tříslovinu KYSELINA KÁVOVÁ, KYSELINA CHLOROGENOVÁ. Kůra obsahuje proanthocyanidiny a triterpeny, jako BETULIN, KYSELINA BETULINOVÁ aj. BETULIN je triterpenický steroidní alkohol se značnou antiflogistickou aktivitou. Uvádí se, že má také velmi silné antivirové a protiplísňové účinky. Chrání jaterní buňky před poškozením. Pomáhá neutralizovat a odstraňovat škodlivé látky z těla. Z březové kůry a dřeva lze suchou destilací připravit dehet (Pix betulae) používaný zevně při dermatózách.

Zajímavosti:
Dřevo se tradičně používalo k výrobě rituálních předmětů, věřilo se, že odhání negativní vlivy. Vyráběly se z něj také kolébky, aby ochránily miminka před zlem. V severské mytologii je spojována s čistotou a používání březových metliček v saunách je odpradávna součástí severských kultur. Jemným šleháním kůže se prokrvuje a promasíruje. Éterické oleje uvolněné z rozdrcených březových listů saunu navíc nádherně provoní a zároveň se efektivně dostanou pod kůži. Tohoto blahodárného působení můžete využít také doma během otužování se sprchou.

Použití:
Listová droga je významnou močopudnou léčivkou a bývá součástí mnoha urologických směsí. Užívá se hlavně jako diuretikum (močopudný prostředek) při chorobách ledvin a močových cest. Oproti jiným diuretikům nedráždí a nezatěžuje ledviny. Listy jsou bohaté na vitamín C, saponiny a flavonoidy. Flavonoidy obsažené v bříze mají při vnitřním užití detoxikační účinek a podporují látkovou výměnu tím, že odvádějí z tkání přebytečnou vodu. Z čerstvých nebo sušených listů se připravuje čaj, který povzbuzuje imunitní systém a jeho močopudného účinku lze využít při „jarní očistě".

Březová kůra se užívá v tradičním léčitelství už od pradávna. Usušená kůra se rozemele na zelený prášek a připravuje se z ní silný odvar. Ten se dá použít například při omývání pleti či vlasů, při revmatik či dně, využijete ho také na hnisavé rány a plísňová kožní ložiska. Jemným práškem se též zasypávají různé rány na kůži. Kůra je bohatá na taniny a terpeny, obsahuje KYSELINU BETULINOVOU, která má silný protizánětlivý účinek.

Březový éterický olej se získává destilací mladých listových pupenů a má jemnou svěží vůni, která probouzí unavenou mysl. Pro své farmakologické účinky účinky nachází uplatnění v produktech určených pro ošetřování ekzémů a zánětů pokožky, jako jsou koupelové a masážní oleje, šampony a balzámy na vlasy. Pomáhá také při neuralgiích, bolavých svalech a kloubech. Má dobrý čistící účinek na pokožku a dobře podporuje průtok krve, což napomáhá v odstranění odpadních látek metabolismu.

Březová míza má blahodárné účinky a je tradičním nápojem v mnoha zemích. Je to tekutina s vysokým obsahem minerálů, vitamínů a živin. S navrtáváním stromů mají nejvíce zkušeností v severní Evropě, odkud se tradice rozšířila do celého světa. U nás je získávání březové šťávy zakázáno, protože se tímto procesem strom oslabuje a ničí. Proudění mízy zesiluje během dne, večer a v noci naopak úplně ustává. Strom dokáže za den vyprodukovat i několik litrů této životodárné mízy. Mízu lze ze stromu získat také šetrnějším způsobem, než je navrtávání stromu. Mattioli ve svém herbáři píše: Míza má tak silný účinek, že rozbíjí kámen v ledvinách i v močovém měchýři." Zmiňuje také, že odstraňuje skvrny v obličeji a kůže je díky míze krásná a omlazená. V ústech pomáhá při bolavých vředech.

Březový dehet se vyrábí suchou destilací z březové kůry a dřeva. Je to mazlavá hustá hmota tmavé barvy a specifického zápachu. Má výrazný antiseptický, dezinfekční, protizánětlivý a regenerační účinek. Obsahuje BETULIN, který má výborný hydratační a zklidňující efekt. Pro své protizánětlivé, regenerační a protisvědivé účinky se používá zevně při dermatózách. Pomáhá při lupénce, ekzémech či seboroické dermatitidě, kde odstraňuje svědění a pálení v poškozených oblastech. Jeho vlastnosti umožňují jeho aplikaci při ošetřování ran, ekzému, na aknózní pokožku, ale také při výskytu vší či svrabu.

Recepty a doporučení:

Březový výtažek z listů či pupenů
Březové listí roztlučte v hmoždíři a povařte jej ve vroucí vodě v poměru 1 polévková lžíce na 1 šálek vody. 15 minut nechte louhovat. Po scezení dostanete jemnou vodu se stahujícími účinky, kterou můžete použít pro čištění problematické a nečisté pleti, k ošetření špatně se hojících ran a ekzémů. V lednici vydrží 3 až 5 dnů.

Březová vlasová voda
Březové lístky spolu s březovými pupeny smícháme v poměru 4:1 a zalijeme jablečným octem tak, aby byly všechny byliny ponořené zhruba 1 cm pod hladinou. Necháme 2-3 týdny macerovat v chladu a pak scedíme. Před použitím zředíme vodou v poměru 1:1 a vmasírujeme do umytých vlasů. Masáž pokožky hlavy podporují růst vlasů i vousů, omezují tvorbu lupů a maštění vlasů, zlepšují jejich pružnost a lesk.

Březový čaj
Jednu polévkovou lžíci sušených či čerstvých listů zalijeme šálkem horké vody (250 ml) a necháme přibližně 10 až 15 minut louhovat. Scedíme a pijeme jako vlažný čaj. Častěji se používá čajová směs do urologických směsí, jako je Species urologicae. Čaj má příjemnou vůni a je chuťově mírně nahořklý a svíravý. Pije se 3x denně při potížích s močovými cestami a ledvinami, pomáhá rovněž při dně a revmatismu. Březový čaj je vhodné také pít v rámci jarní očistné kůry a při potřebě zvýšit tvorbu moči a odvodnit organismus. Pití čaje je vhodné spíše ráno a odpoledne, nedoporučuje se před spaním.

Březová tinktura z pupenů

100 g podrcených čerstvých březových listů, které se sbírají v březnu a v dubnu, ještě před rozvinutím zalijte 1 litrem 40-60% alkoholu. Takto se nechají 4 týdny macerovat při pokojové teplotě. Každý den protřepejte a na závěr přeceďte přes tenké plátýnko. Uchovávejte v tmavých lahvích. Tinktura má mírné stahující účinky, které lze využít při ošetření drobných poranění pokožky. Vnitřně ji lze krátkodobě užívat pro její očistné účinky. 1x denně 15 kapek tinktury zředěné ve 2 dl vlažné vody.

Použití zvířat:
Suroviny získávané z břízy nejsou při péči o zvířata využívané. Např. kůra obsahuje xylitol, které je toxický pro psovité šelmy. Pokud pes žvýká březovou kůru, nedochází k otravám, dávka xylitolu není tak vysoká. Mohou se však objevit zažívací potíže.

Esenciální olej získávaný z mladých větviček a listů může být ale díky svým antiseptickým účinkům součástí přípravků pro péči o koňská kopyta.

Varování:
Při pití čaje z březového listí se musí dbát na dostatečný přísun tekutin, nedoporučují se nápoje s kofeinem a alkohol. Neměli by ho pít lidé s nemocemi srdce a ledvinami. Bříza patří mezi časté alergeny a alergikům způsobuje potíže převážně na začátku jara. Přípravky obsahující březový dehet mohou způsobovat individuální nesnášenlivost, nejsou vhodné pro malé děti. Březový dehet i březový éterický olej nelze aplikovat přímo na pokožku, ale musí být vždy zředěn ve vhodném základu. Produkty nejsou určeny k vnitřnímu užití, nesmí se použít na otevřené rány nebo na citlivá místa pokožky.