Časopis

Dobrý den pane Hadku,

můj syn, kterému jsou nyní dva roky, trpí na atopický ekzém. Krom kožních projevů má i problémy s usínáním. Pokožka je na mnoha místech silně zarudlá a svědí tak silně, že nemůže spát. U lékaře jsme skončili na kortikoidech. Kortikoidy pokožku sice dočasně uklidní, ale po jejich vysazení jsme velice rychle tam, kde jsme byli, spíše je to ještě horší. Suchost pokožky kortikoidy neřeší, pokožka jako by byla stále sušší. Nachází se ve Vaší nabídce nějaký vhodný krém?

Jana V., Ostrava.

Milá paní Jano,

první, co jsem po přečtení Vašeho dotazu učinil, bylo povzdychnutí… Ach ta Ostrava. Tím byla míněna ekologie jako taková. A rozhodne nikoli jen v Ostravě. Jak s postupem času postižených atopickým ekzémem přibývá, stoupá i bezradnost, co se jejich ošetřování a léčení týká. Zcela jistě obrovský vliv na jejich výskyt má i permanentně se zhoršující životní prostředí.

Vámi zmíněné kortikoidy, jež lékaři běžně na atopický ekzém předepisují, nelze označit jinak, než jako ukázkovou bezradnost současné medicíny. Kortikoidy mají sice dobré protizánětlivé účinky, ale záněty, které jimi lékaři potlačují, nejsou původci atopického ekzému, ale jen a jen symptomy této choroby. Potlačování symptomů pak ani při nejlepší vůli za léčení označit nelze. Spíše za danajský dar, přinášející momentální, ale i pofiderní úlevu. A to se navíc vědomě nezmiňuji o negativních vedlejších účincích kortikoidu.

Bohužel, žádný spolehlivý recept na léčení atopického ekzému neexistuje. Přiznávám, ani já nemám patent na rozum, snad jen nějaké ty zkušenosti. Stále se zhoršující ekologii jako jednoho z viníku jsem označil již na začátku. A nejde jen o špínu a prach. V ‹ovzduší se nachází celá rada dalších škodlivin, které vznikají ať již jako důsledek každodenní běžné lidské činnosti, či výroby, mimo jiné i chemikálií pro, tak jako tak, již přelidněný svět. Mnohé z nich pak jsou chemicky extrémně stabilní, skončí např. v rostlinách, ty jsou součástí potravinového řetězce, ať již lidí samotných, či hospodářských zvířat, která se pak stejně ocitnou na talíři člověka. Nelze se tedy divit onomu prvnímu, těžko splnitelnému doporučení. Snažit se žít v ‹oblastech, které lze i dnes označit jako poměrně čisté. Pokud to finanční situace rodičů umožňuje, pozitivně se téměř vždy projevuje i pobyt buď ve vysokohorských podmínkách či u moře. Zapomenout nelze ani na vlastní byt. Koberce, záclony, postele a mnohé další… Prach, domácí zvířata, roztoči a tak dále…

Velkou roli hraje samozřejmě vhodná strava. V ‹mnoha případech nelze u atopického ekzému vyloučit ani alergie na některé složky potravy, nebo látky v potravě používané. Jako příklad bych rád jmenoval konzervanty, barviva apod. Návštěva u alergologa může v mnohém napovědět i pomoci. Když už jsme u stravy, nelze nevěnovat pozornost našemu trávicímu ústrojí. Hlavně pak proto, že jak alergie, tak i atopický ekzém jsou i problémem imunitních reakcí. Pokud mu budeme dodávat různé „jedovky“, ať již ve formě denaturované stravy, konzervantů, či na základě lékařských doporučení (např. antibiotika), zlikvidujeme symbiotickou střevní mikroflóru, v ‹trávicím traktu se nám usadí „poslanci zla“, tedy patogenní mikroorganizmy (např. Candida). Imunitní systém, jehož základ je v trávicím traktu, je přetěžován, dezorientován. A není to jen pocit plnosti, nadýmání a únava, co nás trápí. Zde někde je nutno hledat původ problému. Nezřídka se připojují i viditelné kožní projevy. A o takto postiženou pokožku se musíme mimořádně starat. Preparáty by měly být jemné, protizánětlivé, uklidňující. Začínat musíme u mytí. Mýdla, jež vykazují alkalickou reakci, jsou naprosto nevhodná. Stejně tak tenzidové přípravky, ať již mají formu tekutých mýdel, či jsou v pevném stavu a formovány jako ono původní mýdlo. Ani pokožka zdravého člověka na takovouto „agresivní čistotu“ není zvědavá. Natož pak pokožka atopika. Jako vhodné na mytí považuji olejové preparáty. Ať již koupelové, nebo sprchovací. Sprchovací olej pak doporučuji i na běžné mytí rukou. Zde pak nutno vyzdvihnout velice povzbudivé zkušenosti s‹ meduňkovými preparáty. Ale ani s nimi není vhodné očistné procedury přehánět, i tady platí, že méně je někdy více. Nadměrné mytí pokožku vysouší, zbavuje ji vlastních kožních tuků a může poškozovat její symbiotickou mikroflóru.

Na další ošetření atopické pokožky pak nutno používat speciální krémy. Měly by být z jemných rostlinných olejů, obsahovat protizánětlivé a uklidňující složky, pantenol, alantoin, ureu a další vhodné substance, které se při ošetřování atopického ekzému osvědčily. Jedním z‹hlavních požadavků je pak dodržování stejné emulgace jako má pokožka sama, tedy emulze voda v oleji (V/O). Hlavně by pak přípravky, které nanášíme na pokožku, měly být bez parabenu a jiných konzervantů, minerálních olejů a mnoha dalších „delikates“, které pokožce naprosto neprospívají, ba právě naopak. Kosmetika je obsahuje jen a jen proto, aby se cestou od výrobce mohla “válet“ ve skladech velkoobchodu, následně na regálech prodejce a v „prodejném“ stavu čekala, až si ji někdo pořídí.

Vhodných doporučení, jak vidno, je celá řada. Bohužel ne zřídka si atopický ekzém dělá „co se mu zachce“. Znám dokonce klienty, kteří musí mít doma i několik druhů mastí, každou pak nanáší po dobu 5 - 10 dnů a potom ji musí zaměnit za jinou, na tu reagují pozitivně pár dnů, a musí následovat další změna.

Na začátku vždy doporučuji na běžné ošetření a promaštění jen čisté BAMBUCKÉ MÁSLO. Protizánětlivé účinky BAMBUCKÉHO MÁSLA sice nelze označit jako jeho silnou zbraň, ale díky obsahovým složkám pokožku uklidňuje, zjemňuje a zvláčňuje. Jeho pozitivem nejsou jen jeho jedinečné účinky na velice citlivou pokožku, ale i jeho doslova „lidová“ pořizovací cena.

Z dalších preparátu bych rád zmínil krémy SHEADERM TH, či ATOP-DERM. Oba jmenované preparáty obsahují bambucké máslo jako základní složku. Díky obsahu éterických olejů vykazují i protizánětlivé účinky. Často se osvědčují i preparáty INTIMISS, WINTERSHEA, SENSISHEA, BODYEM NEUTRAL, dokonce i OLIVOVÝ krém. V případě zájmu doporučuji jen pořízení testeru za účelem odzkoušení snášenlivosti. Při svědivosti pak lze vyzkoušet přidání 0,5 - 1 % éterického oleje z MÁTY PEPRNÉ do BAMBUCKÉHO MÁSLA či používaného krému. O tomto oleji je známé, že dráždí chladové receptory, což přispívá ke snížení, někdy dokonce až pominutí pocitu svedení. Pro usnadnění propočítávání uvádím, že 1 ml = 30 kapek. Vyšší koncentrace mátového oleje, než jsem uvedl, nedoporučuji pro možnost vyvolání silného pocitu chladu. Dále bych mohl doporučit vyzkoušení účinku brutnákového oleje (2 - 3x denně cca 5 - 10 kapek do jídla). Výsledky bývají velmi pozitivní. Doporučuji i stravu, samozřejmě přiměřenou věku, bohatou na vitamín E. Vitamín E vykazuje v těle protizánětlivé účinky. Stejně důležitý je i vitamín A, který se ne nadarmo nazývá vitamínem krásy. Zní to úžasně, daleko vhodnější by však bylo označení „vitamín kvalitní pokožky“. V dětském věku bude jeho nejvhodnějším zdrojem mrkev či šťáva z‹ní.

Samozřejmě, že i atopický ekzém je spjat s imunitou, a proto se nabízí i možnost doplnit stravu ELEUTHEROCOCCÝM extraktem. Je vhodný i pro malé děti, s tím, že se dávkování musí propočítat na jejich váhu. Tedy 15 kapek vydělit vahou dospělého (75 kg) a vynásobit vahou děcka. V‹jednoduchosti je síla, lze taktéž počítat, že na 4 kg váhy děcka přijde jedna kapka. I u dětí se ELEUTHEROCOCC podává 3x denně. Informace uvedená na lahvičce, že preparát není vhodný pro malé děti či kojící matky je sice absurdita, ale musíme ji uvádět, protože to je zákonem stanoveno…

Jak vidíte, na začátku byl krátký dotaz. Odpověď krátká být nemůže. Atopický ekzém není v‹žádném případě jednoduchý problém. I při délce odpovědi ji nelze označit za vyčerpávající.

Budu, rád pokud Vám tyto řádky alespoň trochu pomohou.

Karel Hadek