Časopis

Přestože měsíc září stále ještě patří k teplému ročnímu období, jeho ochlazující se rána a večery nechávají znát, že podzim již klepe na vrátka. Již přes deset let se v obdobích chladu potýkám se zhoršeným stavem své pokožky. Donedávna mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o nějakou alergii a vůbec jsem netušila, kolik lidí tento problém postihuje. Teprve loni jsem se začala dočítat o tzv. chladové alergii. Pokoušela jsem se o tomto problému zjistit víc, jenže informací, které by nějak pomohly, je poskrovnu. Až jsem na německých internetových stránkách narazila na jeden obsáhlejší článek, kde mimo jiného i zdlouhavě vysvětlovali, že v lékařském smyslu toto žádná alergie není, neboť normálně vyvolaná alergie se nechá řešit protilátkou, kdežto tento problém – chlad – není materiálního charakteru a protilátka na něj tedy neexistuje. Důvod, proč tento jev zařadit mezi tzv. pseudoalergie. Svůj smysl to samozřejmě má, ale myslím, že by bylo daleko účelnější zabývat se vyřešením tohoto problému a ne jeho pojmenováním či smyslem, neboť správný technický termín nic nezmění na nepříjemnostech projevů této „alergie“. 

Po pročtení různých zkušeností ostatních postižených jsem zjistila, že u každého se tento problém projevuje jinak. Někdo píše o otocích a svědivosti, někdo o vysušené, rozpraskané a svědivé pokožce, jiný zase o dýchacích problémech a nachlazení. V mém případě se to projevuje – suchými a svědivými místy na pokožce, převážně rukou. S nachlazením žádné problémy nemívám. Zajímavé je zjištění, že někdo reaguje jen na přechod ze zimy do tepla, jiný naopak a také se stává, že se reakce dostaví v obou případech. Mně osobně přechod z tepla do zimy nevadí, horší je to při návratu.

Dále bylo v článku konstatováno, že krevní a další testy nemají smysl. S tím ale nesouhlasím, dle mých zkušeností nutno přijmout názor, že opravdu nejde jen o samotnou reakci na chlad, ale že v tělíčku něco nefunguje tak, jak by mělo. Při nízkých teplotách, nedostatku slunečního záření a dalších zimních jevech se tělu určitým způsobem přihorší, a podle toho pak reaguje. Zde je dle mého nutno zvážit, zda se u postižených projevuje reakce pouze v zimě, nebo mají nějaké problémy či náznaky i v jiném období. Z rozdílných projevů alergických reakcí usuzuji, že u každého může být vyvolávající faktor jiný. Může to být problém látkové výměny v rámci ročního biorytmu, stejně tak může jít o neadekvátní reakce imunitního systému na termoregulační proces organizmu. 

Další zajímavostí je, že tímto problémem jsou dvakrát více postiženy ženy než muži. Teoreticky je tedy možné, že problém může do jisté míry souviset s gynekologickými problémy.

Velice mi pomohla i konzultace s paní Vlastimilou Kolarčíkovou, která mi mnoho věcí objasnila a přivedla mě k úsudku, že důležitou roli může hrát i zhoršená funkce lymfatického systému. V zimě má totiž mnoho z nás daleko méně pohybu, než je tomu v teplých měsících, a kožní problémy se právě proto často objevují v oblasti lymfatických uzlin. V tomto případě by mohl posloužit JALOVCOVÝ koupelový olej, který napomáhá pohybu lymfatických tekutin a urychluje látkovou výměnu včetně detoxikace organizmu. Také by mohly být prospěšné lymfatické masáže a více pohybu, např. na běžkách, běh, tenis atd. Pro rozproudění lymfy je velice dobré plavání, jenže chodit pokožku – v tomto stavu – smáčet do „chlóru“, doporučit jaksi nemohu.

Může to být však i jiný navenek nerozpoznatelný problém, který zapříčiňuje spuštění této tzv. alergie na chlad. Pravděpodobně i proto se stále nepřišlo na příčiny těchto projevů. Většina postižených uvádí, že byli informováni, že vyléčení je asi nemožné. Menšině zabírají protialergické nebo antibiotické léky včetně mastí. Bohužel, mnozí lékaři, než aby se pokusili pomoci pacientům zjistit příčinu, raději to řeší „lahůdkami“ jako jsou např. kortikoidy, kterými v důsledku páchají ještě větší zlo. Pacienta sice většinou informují, že mu tyto „léčebné zázraky“ nemohou předepisovat často a ve velkém množství, ale už neřeknou, z jakého to je důvodu. Tělo se na nich stává závislým, postupně jich potřebuje víc a víc, až nakonec přestanou účinkovat úplně a navíc mají jeden vedlejší – ale podstatný – účinek, a to, že při dlouhodobějším užívaní oslabují imunitní systém. (Pokud i Váš imunitní systém podobnou antiléčbou utrpěl, mohu vřele doporučit ELEUTHEROCOCC. Jeho pozitivní účinky mám ověřeny na sobě. Kromě zlepšeného stavu to dokazují i výsledky krevních testů). Takže než podstupovat kortikoidové schéma antiléčby, raději volím delší a obtížnější cestu, která však postupně nabízí větší úspěch. Je smutné, že mnoho lékařů své pacienty bere spíše jako zákazníky, které je dobré stále si udržovat. Tady se svým povoláním řádně sekli… (Omlouvám se těm, kterých se to netýká, ale těch se to, myslím, dotknout ani nemůže).

Jako jeden z nejdůležitějších faktorů zhoršení považuji psychickou stránku. Myslím, že každý se může pokusit zapracovat se svou psychikou tak, že se na podzim nebude stresovat z nadcházející zimy, ale prostě zimu příjme jako roční období třeba zimních sportů a radovánek a ne hrůzy a trápení (zima tu bude stejně každý rok). Pokud se vám toto podaří, myslím, že máte napůl vyhráno.

Individuálně by pak mohlo být nápomocné užívání tablet s výtažkem z třezalky, vitaminem E a rybím tukem. Třezalkovou kúru bych však doporučila pouze v zimním období, v době, kdy je nedostatek slunečního svitu. Zde dochází k senzibilizaci pokožky a tuto terapii nelze doporučit v době, kdy již slunce „nabývá na síle“. Je nutné teple se oblékat, ale je zbytečné mít na sobě několik vrstev oblečení, ve kterém se pak budeme potit a budeme navíc drážděni vlastním potem. Oblékat se stačí přiměřeně venkovní teplotě. Důležitý je samozřejmě i samotný materiál oděvu. Je jasné, že oblečení, které se dotýká naši pokožky, by mělo být bavlněné, a žádné uměliny, které nesají pot a mohou dráždit. A hlavně – mělo by být prodyšné. Omezit vycházení ven, dle mého, by také k ničemu nebylo. Zkušenost s tím sice nemám, ale předpokládám, že se problém projeví, i když budeme sedět doma.

Ale přejděme k preparátům. Bylo by dobré začít již při omývání s používáním sprchovacích nebo koupelových olejů, které nevysušují a nedráždí jako jiné tenzidové přípravky často s chemickou konzervací.

Zde by mohly být nápomocny hlavně SO nebo KO MEDUŇKOVÝ, HEŘMÁNKOVÝ, LEVANDULOVÝ, možná SANTÁLOVÝ, Z RŮŽOVÉHO DŘEVA. Pro přecitlivělé pak NEUTRÁLNÍ nebo „jen“ HY-INTIMA, při zanícené pokožce mohu doporučit ČAJOVNÍKOVÝ.

Pro ošetření pleti se mi velice osvědčily: AKTIDERMA LY (tu si nanáším převážně večer, jelikož obsahuje med a je tedy lepivá), Leciderma Shea a Lipio sérum. Za účelem ošetření suché pokožky se nabízí: SHEADERM TH, tělové krémy BODYEM nebo nově nabízená WINTERSHEA. Lipio séra, SHEADERM TH a Leciderma Shea však obsahují vodu, a proto je používáme minimálně půl hodiny před tím, než jdeme do mrazivého počasí. Pro aplikaci k okamžitému přechodu do mrazu je nezbytně nutné použít bezvodý preparát, nejvhodnější je některý z regeneračních olejů nebo speciální balzám WINTERSHEA. Každému však může vyhovovat něco jiného, zde si každý musí své specialitky najít sám, popř. si nechat poradit. Naším prvním a dle mého i důležitým rádcem je náš nos (ať již při výběru olejových preparátů či samotných éteráčků), díky kterému získáme první informace, jestli je nám daný preparát příjemný či nikoliv. Mám také velice zajímavou zkušenost s čistým BAMBUCKÝM MÁSLEM (Shea-Butter). Považuji jej za jednu ze specialit přírody.

Syn se spálil o koberec a odřenina se mu zanítila a začala hnisat. První pokus o ošetření ČAJOVNÍKEM nevyšel. Syn se s éteráčky moc nekamarádí, a tak mě, už ani nevím jak, napadlo udělat mu zábal pouze s čistým BAMBUCKÝM MÁSLEM. Večer jsem nanesla silnější vrstvu, překryla papírovým kapesníkem a obvázala. Ráno po sundání obvazu byl všechen hnis v kapesníku a rána se velice rychle zahojila. Pokud má někdo problémy se zánětlivou pokožkou, třeba právě v zimním období, a také citlivě reaguje na éteráčky, určitě to stojí za vyzkoušení. Nemusí to však být jen při přecitlivělosti, vyzkoušela jsem tento postup i u jiných lidí s problematickou (ekzematickou, suchou, popraskanou) pokožkou, a vždy se velmi dobře osvědčil, a účinek byl vidět většinou již druhý den. K postupu bych snad ještě dodala, že BAMBUCKÉ MÁSLO je při pokojové teplotě velmi tuhé a při mých „pokusech“ se mi více osvědčilo jej nerozpouštět, ale nechat jen rozehřát v dlaních a poté pomalu roztírat na postižená místa.

Přeji vám klidný přechod do podzimu a další zimu už přivítejme s úsměvem a beze strachu.

Lenka Hadek