Časopis

Díky skutečnosti, že se rodíme jako majitelé dvou očí, nikoli mikroskopů, některé věci prostě nevidíme. Např. bakterie, které jsou prakticky všudypřítomné a jež nás všude, někdy méně, jindy více obklopují. Kdesi jsem slyšel, že prostředí bez mikrobů existuje pouze na operačním sále. Kdo chce, může tomu věřit. Já nikoli. Co jsou tyto bakterie za „sebranku“, s tím nás samozřejmě seznamuje televizní reklama na různé dezinfekční prostředky pro domácnosti. Tvůrci těchto reklam mikroby dle mého posuzují dle hesla: „Podle sebe soudím tebe“. Nelze označit jinak než černý humor úvahu, že dezinfekci by měl spíše popíjet člověk, než s ní nikoli čistit, pardon, spíše intoxikovat své životní prostředí. Důvod by samozřejmě byl. Dle pana prof. Ing. Jaroslava Petra, DrSc. zhruba 1,5 kg lidské váhy tvoří přítomnost mikrobů v těle. Stejný autor uvádí, že na jednu lidskou buňku v těle připadá cca 100 mikroorganismů! Za těchto okolností se mi vkrádá otázka, zda to nebyly mikroorganismy, kdo si stvořil člověka jen a jen proto, aby je měl kdo nosit… Právě uvedeným si ale nenechme zkazit náladu.

Zkusme se na věc podívat trochu jinak. Imunitní systém každého člověka rozhoduje o tom, jak se ke které bakterii zachová. Za tímto účelem pak musí v průběhu života sbírat potřebné informace. Z tohoto pohledu jsou všechny mikroorganismy pro náš imunitní systém nejen „studijní materiál“, ale současně i partneři, kteří doslova a do písmene trénují a posilují náš imunitní systém. Sportovci mohou potvrdit, že bez tréninku se nedostaví úspěchy. V našem případě bez tréninku nemůže fungovat imunitní systém, v sázce je zdraví. Doporučuji nevěnovat pozornost těm, kteří chtějí dělat obchod s naším strachem, nabízí nám zaručeně účinné jedůvky a tvrdí, že nám bez jejich pomoci hrozí nemoci způsobené mikroorganismy, v horším případě pak zubatá s kosou již číhá za rohem. Bohužel krom likvidace mikrobů mají chemické dezinfekční prostředky celou řadu negativních vlivů jak na naše okolí, tak i na naše zdraví. Málokoho napadne, že zbytky použitých chemikálií se dostanou do vzduchu, který následně vdechujeme, což samo o sobě vede k oslabení imunitního systému. V mnoha případech se ony chemikálie mohou projevit i jako vyvolávající, či alespoň podporující alergie. Při kontaktu s pokožkou poškozují přirozenou, tedy symbiotickou mikroflóru. Jen na okraj bych zmínil, že takto používané chemikálie bývají, pokud vůbec, pak těžko odbouratelné a zatěžují naše okolí a v principu pak vodu. Také nutno zdůraznit, že nedochází k likvidaci všech mikrobů, a tak i zde stejně jako u antibiotik zákonitě vzniká s postupem času u mikrobů rezistence na různé chemikálie. Spíše než praktikovat v domácnostech „tvrdě chemickou čistotu“ se všemi možnými „nečistými“ důsledky, jež z toho vyplývají, o kterých ale reklama zcela lumpácky neinformuje, doporučuji věnovat řádnou pozornost možným zdrojům bakteriálního výskytu v domácnostech.

Aniž bychom používali agresivní chemické jedůvky, jež člověka spíše chemicky poškozují, než aby mu pomáhaly, můžeme se bakterií zbavit daleko „jemnějšími“ způsoby. Vodu sice k životu potřebujeme stejně jako bakterie, ale samotná voda ještě nikoho neuživila. Co pro nás znamená nadbytek vody, jako příklad bych uvedl povodně, jistě zmiňovat nemusím. A tak „nadbytek“ vody použijeme jako základ očistné procedury i v případě bakterií. Následně doporučuji porozhlédnout se v přírodě. I rostlinky se na své úrovni samozřejmě chrání před různými patogenními organizmy. Ne zřídka k tomuto účelu vytváří na svou antimikrobiální ochranu krom jiného i éterické oleje. Proč tedy tento dar přírody nevyužít výhodně v domácnosti? Díky tomu, že se u éterických olejů jedná o rostlinné produkty, na rozdíl od studovaných farmaceutů a chemiků, nevytváří rostliny žádné standardy, ale řídí se heslem: „Změna je život“. Na éterické oleje z tohoto důvodu nevzniká rezistence. Důvod je zcela jednoduchý. Rostlina (není naštěstí jako člověk myslící) reaguje spontánně na každičkou změnu počasí minimální změnou složení ochranného komplexu, který my označujeme jako éterický olej. Zde pak stačí již jen uvést, že všechny éterické oleje vykazují jisté antimikrobiální účinky. Ty pak odpovídají podmínkám, ve kterých rostlina vyrůstá.

Je pochopitelné, že jiné nároky na ochranu před mikroby má např. na severu rostoucí borovice a jiné pak „jižní“ pomeranč. V praxi je pak vhodné hledat éterické oleje, které mají nejen schopnost čistit a desinfikovat, ale i oleje, které jsou zaplatitelné. Jako důkaz, že takové existují, můžeme považovat specialitu, která se v mnoha domácnostech klientů firmy stala nepostradatelná, ORANGE-SANITOL. Účinnou složkou je zde pomerančový olej. Díky tomu, že pomeranč je oblíbené ovoce, ze kterého se ve velkém vyrábí i nápoje, vzniká při zpracování velké množství „odpadu“, tedy kůry pomeranče. Odpad jsem dal do uvozovek proto, že se jedná o materiál, který obsahuje cennost zvanou pomerančový olej. Podíváme-li se na (bio)chemické složení pomerančového oleje, pak kolem 90 % je dáno monoterpenem limonenem. Pomerančový olej se díky relativně nízké ceně používá i jako „přírodní“ průmyslové rozpouštědlo. Díky jeho rostlinnému původu se přímo nabízí jeho domácí použití. Nejen limonen, ale pomerančový olej jako rostlinný komplex vykazuje vynikající antimikrobiální účinky. Schopnost rozpouštět již byla zmíněna. Rozpustnost většiny nečistot a tím i jejich odstranitelnost je taktéž dána. Nutno zmínit i z tohoto pohledu bleskovou biologickou odbouratelnost, takže ORANGE-SANITOL nepředstavuje pro ekologii prakticky žádnou zátěž. Jako rozinku na dortíčku čistoty pak nutno označit i úžasnou, jak jinak než pomerančovou vůni, která po úklidu ORANGE-SANITOLEM v domácnosti zůstává. Ale ani zde není všemu konec. Nejenže zbytky pomerančového oleje ve vzduchu velice příjemně voní, jak známo, inhalace pomerančového oleje napomáhá uvolnění, působí antidepresivně, harmonizuje, pozitivně ovlivňuje srdeční činnost. Co též nelze opomenout, vůně pomeranče je velice oblíbená u dětí. Nezbývá než konstatovat, dle mého názoru je ORANGE-SANITOL výrobkem, který z úklidu činí nejen příjemnou záležitost, ale současně krásně provoní uklízené prostory a vykazuje pozitivní účinky na osazenstvo těchto prostor.

Bohužel, vševědoucí novodobé panstvo Evropské unie zařadilo éterické oleje mezi chemikálie. Nejspíše dle nich neexistuje rozdíl mezi éterickým olejem a chlórovým vápnem. Dle mě existuje, a dokonce podstatný. I to je důvod, proč jsem považoval za nutné vyjádřit se k prokazatelně protizákonné činnosti Bruselu. Ale vraťme se k oné čistotě a půl zdraví. Jednou z každodenních domácích prací je i nezbytně nutné mytí nádobí. Pokud zrovna nepoužíváme myčku nádobí, nezbývá než použít své ruce. A samozřejmě také nějaký ten čisticí prostředek. Jistě se nespletu, když prohlásím, že v nabídce trhu se nenachází nic jiného než tenzidové (poznáme dle pěny) výrobky. Souhlas, na očistu nádobí jsou jako stvořené. Velmi dobře odmašťují, dokonce nejen nádobí, ale i ruce. Abych pravdu řekl, byla doba, kdy jsem si nedovedl představit, že by na mytí nádobí mohlo existovat i něco jiného. Když ale jistý výrobce začal tenzidové výrobky proklamovat jako přírodní a jako takové je doporučoval na mytí ovoce dětem, nejenže jsem začal naprázdno, i nasucho polykat, ale i vidět červeně. Jak vidno, někdy i rozčilení může být prospěšné. A tak vznikl další užitečný výrobek bez angažovanosti chemického průmyslu. SAMEA je moučka rostlinných semen obsahujících vysoký podíl na složkách, které nazýváme sliz. Jednou z vlastností slizu je schopnost tvořit s vodou disperze. Ta je pak schopna rozpouštět tuky. Nejen, že disperze omyje nádobí stejně dobře jako tenzidy, na rozdíl od tenzidů však neškodí pokožce. Spíše naopak. Rostlinné slizy jsou známy svými schopnostmi uklidňovat podrážděnou pokožku i sliznice. Konec konců, této vlastnosti slizů využívá i medicína v doslova přírodních léčivech, např. při problémech dýchacích cest. Žádnou tajností není ani vnitřní použití mletého lněného semínka, které díky vysokému podílu slizu ulehčuje vyprazdňování. Pokud bychom špatně oplachovali nádobí myté tenzidovými přípravky a následně dlouhodobě konzumovali zbytky tenzidů z nádobí, se zlou se potážeme. S postupem času by se zcela jistě projevil jejich negativní vliv na kardiovaskulární systém. Nevěřícím bych doporučil věnovat řádnou pozornost i souvislosti s příchodem tenzidů do našich kuchyní a stále se zvyšujícím počtem cévních a srdečních chorob. A pokud špatně opláchnete SAMEU? Nic! Prostě nic se neděje, v tomto smyslu má SAMEA potravinářskou kvalitu. SAMEA představuje výrobek z rostlinných surovin jak na mytí nádobí, tak i na mytí ovoce, případně i dětských hraček. Je nezbytně nutné zmínit, že stejně jako ORANGE-SANITOL i SAMEA je ekologický výrobek. I SAMEA je, coby rostlinný materiál, biologicky rychle odbouratelná a pro přírodu nepředstavuje, na rozdíl od tenzidů, žádnou zátěž. Jako další vhodné čisticí prostředky pro domácnost bych rád zmínil např. ocet, případně i kyselinu citronovou. Ocet lze použít na vyčištění lednice, ale pokud by se používal v prodejní koncentraci (8 %), považuji za nutné pracovat v ochranných rukavicích. Dále jej lze použít hlavně tam, kde se tvoří vodní kámen, např. v koupelně. Kyselina citronová je dobrou alternativou na odstranění vodního kamene v konvici na ohřev vody, v kávovaru či žehličce.

Já sám velice rád používám v kuchyni, toaletě, koupelně apod. jako vynikající dezinfekci přípravek THYMICON. Např. v kuchyni s ním po omytí a uschnutí dezinfikuji vařečky, prkýnka a podobné dřevěné pomůcky a vše, kde lze předpokládat zvýšený výskyt oněch nežádoucích bakterií. Jedním z takových míst je jak lednice, tak i odpadkový koš. Zajímavá je aplikace preparátu na kosmetický tampon nebo kousek buničiny a vložení do přihrádky se zeleninou. THYMICON tak účinně brání jejímu plesnivění. THYMICON je vysokoprocentní lihový preparát, ve kterém jsou rozpuštěny antimikrobiálně působící éterické oleje. Jak vidno, kdo hledá a chce, tak najde čisticí prostředky, které neohrožují zdraví, ani nezatěžují životní prostředí. Nevím, kdo kdysi vymyslel slogan „Čistota půl zdraví“, a co tím chtěl říci. Apriori lze vyloučit interpretaci, že špína by byla zdraví celé. Já bych čistotu nedával do přímé souvislosti se zdravím, ale vidím ji jako nutnou prevenci mnoha onemocnění. Z tohoto pohledu pak nemohu akceptovat různé „čisticí a dezinfekční“ výrobky, které s větším či menším úspěchem sice likvidují bohužel všechny bakterie, ale jsou schopny svou chemickou agresivitou zdravotní problémy vyvolávat a negativně ovlivňovat životní prostředí. Proto čistota nemůže znamenat půl zdraví, to by bylo proklatě málo. A plést si chemickou intoxikaci domácnosti s čistotou? To by pak spíše platilo, že čistota je půl onemocnění.

Karel Hadek