Časopis

V minulém vydání časopisu Aromaterapie, který z technických důvodů spatřil světlo světa bohužel jen v elektronické podobě, jsem se věnovala důležitosti výběru mycích preparátu pro pokožku, s důrazem na pokožku obličeje. Dříve než se začnu zabývat následnými možnostmi ošetření, ráda bych se k mytí ještě pár slovy vrátila. Všimla jsem si, že někteří výrobci tenzidových mycích prostředků propagují jejich používání tvrzením, že jejich pH, tedy kyselé nastavení, je pro pokožku výhodné. I zde se samozřejmě jedná výhradně o přání, nikoli skutečnost.

Kyselý hydro-lipidový ochranný plášť je tvořen, jak již z názvu vyplývá, mj. tuky a vodou. Tuky jsou pak na pokožce k dispozici nikoli volně, ale ve formě emulze. Ne libovolné, ale emulze V/O, tedy voda v oleji. Ona kyselá reakce pokožky je pak vázána právě na vodu v této emulzi. Pokud na mytí použijeme tenzidové, tedy silně odmašťující výrobky, pak je nám samo kyselé pH mycího přípravku v principu na nic, neboť jím odstraníme funkční nosič oné kožní kyselosti.

Ve chvíli, kdy zmiňuji, že pokožka jako tělesný orgán na svoji ochranu vytváří emulzi V/O vlastně napovídám, jak by mělo vypadat následující ošetření pleti. Ponechám bokem ošetření v kosmetickém salonu, věnuji se spíše praktickým radám ošetření každodenního.

Asi nic nezkazím, pokud napíši, že na další ošetření očištěné pokožky použijeme krém. Vzniká otázka, jaký. Trh je různými krémy doslova přesycen a výběr toho vhodného nemusí být pro laika vůbec jednoduchý. Už i proto, že výrobci při jejich propagaci povětšinou vůbec nevycházejí z potřeb pokožky, a tak zde reklama se svými pohádkami nahrazuje odbornost. Nutno např. konstatovat, že pokožka produkuje po celých 24 hodin denně již zmíněnou emulzi V/O. Bohužel, denní, hydratační krémy mají emulgaci obrácenou.

Tedy olej ve vodě – O/V. Po nanesení „denního“ krému na pokožku dochází na základě fyzikálních zákonů k jeho zahřátí na tělesnou teplotu a odpařování vody do okolního prostoru. Výrobci tvrdí a spotřebitelé tomu často věří, že se voda, případně krém jako celek, vstřebávají do pokožky. U hydratačních krémů pak reklama dokonce tvrdí, že pokožku „zavlažují“. Ironicky chápáno, lze souhlasit. A jak to funguje? Hydratační krémy obsahují tzv. hygroskopické složky. Jmenujme si alespoň některé z nich: urea, polysacharidy, glycerin, minerální soli (včetně mořské), kolagen, elastin, kyselina hyaluronová. Jmenované a mnohé další látky jsou známy tím, že na sebe váží vlhkost. Všimnete si konstatování „na sebe“! Tedy nikoli na pokožku. Pokud je dáme do krému, i zde jejich schopnost vázat na sebe vodu pokračuje. Voda z emulze O/V se odpařuje. Čím více vody se odpaří, tím jsou hygroskopické složky aktivnější. Hledají vodu a nachází jí. Nikoli ve vzduchu, ale v mezibuněčných prostorách pokožky samotné. A tak ji odsávají a přivádějí na povrch. Lze tedy konstatovat, že povrch pokožky je zásobován vodou za cenu dehydratace pokožky jako takové. I to je důvod, proč na ošetření pokožky nutno doporučovat emulze V/O, tedy emulzi podobnou té, kterou si pokožka vytváří sama.

I u emulgace krému V/O jsou však podstatné rozdíly dané použitými surovinami. I zde je nutné upřednostňovat to, co lze označit jako přirozené, fyziologické. Mezi vhodné suroviny – tuky rozhodne nepatří vazelína (petrolatum), parafin (paraffinum), dále syntetické oleje, jako např. silikonové oleje (např. dimethicone, cyclopentasiloxyne) a mnohé další. Možno říci, že se jedná o zajímavé materiály, ale nikoli z hlediska pěstování pokožky, nýbrž z hlediska výrobců kosmetiky. Např. proto, že jsou chemicky stabilní a nežluknou. Naopak, rostlinné tuky lze označit jako pokožce příbuzné a pokud jsou kvalitní, tedy nikoli denaturované technologií výroby (např. extrakce chemickými rozpouštědly), kosmetiku z nich vyrobenou lze považovat za nejvhodnější. Nelze se potom divit, že některé krémy s logem Karel Hadek pokožku pěstují natolik, že jsou doporučeníhodné i na řešení kožních problémů.

Z preparátů s logem Karel Hadek bych ráda upozornila i na regenerační oleje. Zde se vlastně jedná o bezvodé krémy. Jejich obrovskou výhodou je, že obsahují lecitin, který má funkci emulgátoru, a pokud je nanášíme na vlhkou pleť, emulze vzniká až v tuto chvíli. Pokud se v zimním období vydáváme do mrazivého počasí, nabízí nám regenerační oleje vynikající ochranu před chladem. Zde je pak nanášíme nikoli na vlhkou, ale na suchou pleť. Další výhodou „bezvodých krémů“ bylo, je a bude, že neobsahují žádné stabilizátory emulzí, či další technologické složky, které se při výrobě krémů běžně používají. Všechny preparáty jsou velmi podrobně popsány v katalogu výrobků KH. Ani krémy a bezvodé krémy nejsou výjimkou.

A tak každému, kdo hledá pro pokožku obličeje i těla vhodné preparáty, doporučuji věnovat katalogu pozornost. Pokožka si to opravdu zaslouží.

Evgenia Selifanova, Jakaterinburg
(překlad Karel Hadek)