Časopis

Není to tak dlouho, co si sluníčko vytrvale hrálo na schovávanou. Osobně si nemohu stěžovat, pro sebe jsem to vyřešil po svém. Prostě jsem se vypravil za sluníčkem na jih. Mikuláše jsem „oplakal“ na letišti. Vánoce, Nový rok, Tři králové, jakož i zbytek ledna byly spojeny s tím, co bych označil jako pracovní dovolená. Dokonce i odpočinek byl pracovní. Jak jsem již v Aromaterapii č. 4/2013 psal, to vše začalo v egyptské Hurghadě. I nyní bylo sluníčka dostatek, voda v moři kolem 22 °C, tak jsem prakticky každý den polehával na pláži. Na sluníčku. Tentokráte jsem již s sebou nebral žádný opalovací olej s OF, ale předešlé zkušenosti s třezalkovým olejem mě dráždily natolik, že jsem musel v onom třezalkovém experimentu pokračovat. A není se čemu divit. Ať se jeden podívá kamkoli…

Kdo píše o třezalce, okamžitě varuje před kombinací sluníčka a třezalkového oleje. A tak po létech čtení těchto varování pochopitelně v hlavě nastává zmatek. Snad jen vědomí, že tomu není tak dlouho, co Ti nejchytřejší naprosto přesně věděli, že Země je placatá, a vlastní poznatky s třezalkou mě vedly ke kacířským úvahám, že ani třezalka by nemusela být až zase tak „placatá“, jak všichni „vědí“.

Původně nebylo úmyslem vyzkoušet třezalkový olej jako opalovací, ale zcela naopak zjistit jak pokožku senzibilizuje, o kolik je nutno zkrátit expozici slunečními paprsky, pokud jej na pokožku aplikujeme. Takovéto, dle mého důležité údaje si všichni „třezalkologové“ schovávají pro sebe. Ve chvíli, kdy řeknu „třezalkový olej“, pak nutno zmínit, že je to naprosto nedostatečná specifikace, příliš všeobecné konstatování. Třezalkových olejů může existovat pomalu nekonečná řada. To je zapříčiněno technologií výroby.

Třezalkový olej se vyrábí macerací čerstvé třezalky v rostlinném oleji, případně ve směsi rostlinných olejů. Zde se při volbě maceračního oleje fantazii meze nekladou. Třezalkový olej tak může vzniknout macerací v jakémkoli oleji, a tím se mohou i podstatně lišit jeho terapeutické vlastnosti. Zde tedy upřesním, že tentokráte jsem si s sebou vzal tři druhy třezalkových olejů, které se od sebe lišily základním maceračním olejem. W10 (olej z pšeničných klíčků), M10 (mandlový olej) a O10 (olivový olej). Dále pak obsahovaly vitamín E, vitamín A a éterické oleje. Hned po prvních použitích se mi nejvíce zalíbila ona verze W10. Po aplikaci na pokožku se tento olej excelentně vstřebával, na rozdíl od verzí O10 a M10 byl daleko příjemnější a měl jsem i pocit, že pokožka nebyla tolik mastná. Za zmínku stojí i zjištění, že pouze po verzi W10 byla pokožka sametově hebká. Podotýkám, že výše uvedené poznatky je možné spojovat výhradně s třezalkovým olejem, jehož základem je olej z pšeničných klíčků. Ani verze M10 a O10 sice žádnou zjistitelnou fotosenzibilizaci nevyvolaly, ale onen subjektivní pocit „blaha“ mi u nich prostě chyběl.

Já sám patřím k těm, kteří se velice lehko spálí, tudíž jsem stavu pokožky na sluníčku věnoval mimořádnou pozornost. Překvapením pro mě bylo, že při prvních použitích pokožka sice začala vykazovat znaky drobného začervenání, ale nikoli v nějaké zkrácené době, ale naopak, dle mých propočtů, jako by třezalkový olej W10 měl OF cca 10 až 15. Nutno zmínit, že zde se nejedná ani o chemický, ani o fyzikální ochranný faktor, který by se nechal měřit, ale o faktor biologický. Jako takový může být velice individuální, tedy u různých jedinců může vykazovat rozdílné hodnoty. Zhruba po týdnu pobytu na egyptském sluníčku, zdůrazňuji, že zimním, byla pokožka krásně hnědá a můj „opalovací olejíček W10“ nabízel dokonalou ochranu. Vzhledem k tomu, že ona pracovně ležící poloha byla zpříjemňována osuškou, na které jsem ležel, jsem vždy po zhruba 3 hodinách olejovou ochranu pokožky pro jistotu obnovoval, byť pokožka v žádném případě nejevila projevy suchosti.

Tato třezalková opalovací novinka se mi plně osvědčila stejným způsobem i při pozdějších návštěvách v Egyptě. Nutno však ještě zmínit, že z tohoto pohledu se jednalo i v Hurghadě o zimní sluníčko, které ani tam na jihu nemá onu letní sílu. V zimní době je procentuálně daleko vyšší podíl UVA záření, zatímco v letních měsících narůstá podíl UVB záření. Takže testování a sbírání poznatků nejen běží, ale poběží dál. Ale již dnes říkám, že v budoucnosti již nemíním používat cokoli jiného. Jsou zde totiž i další, dle mého, pádné důvody.

Zmíněný olej bych označil nejen jako opalovací, ale současně i jako regenerační. Víme, že opalování pokožku vysouší. V případě tohoto oleje se žádné vysoušení nekonalo, pokožka byla sametově hebká nejen po aplikaci oleje na pláži, ale i po doslova šetrném osprchování po ukončení opalovacího dne. LECISON, lecitinovou specialitu doporučovanou na ošetření pokožky po opalování jsem použil několikráte, ale jen na nohy. Asi proto, že jsem na nich tak trošku s olejem škudlil a možná proto, že na nohách může být pokožka sušší. Dalším důvodem může být i to, že jsem nohy daleko více, v ležící poloze, na sluníčko vystrkoval.

Za zmínku stojí i fakt, že samotný třezalkový olej bývá doporučován jak na zklidnění, tak i na regeneraci pokožky po opalování. Vkrádá se otázka, použijeme li jej při opalování a senzibilizace se nekoná, proč by neměl své jedinečné služby poskytovat již během opalování. Ono s tou senzibilizací to bude asi i otázkou úhlu pohledu. Senzibilizace se nekonala v tom smyslu, že by došlo ke spálení pokožky. Na druhou stranu, zcela jednoznačně docházelo k rychlé tvorbě kožního barviva.

Pro úplnost bych snad ještě zdůraznil, že v žádném případě nelze považovat třezalkový olej za poukázku na bezbřehé vystavování těla sluníčku, jinými slovy grilování. I já jsem si více než poctivě pokožku hlídal, hlavně pak v počátcích opalování, abych po prvním začervenání prostě ze sluníčka zmizel. Jak jsem již uvedl kolikráte, opalování je doslova a do písmene přírodní medicína. Vývoj člověka probíhal v přírodě, člověk je na sluníčko zvyklý, ale dle starého přísloví, že všeho moc škodí, je nezbytně nutné toto přísloví akceptovat i při opalování.

Bohužel, každý si pod slovem opalování představuje něco jiného. Pro některé, dokonce i vysokoškolsky vzdělané lidi, se stalo strašidelným byznysem, sluníčko prý vyvolává rakovinu. Že zhoršující se ekologie, životní styl a těžce chemizovaná strava, jakož i další aspekty každodenního života vedou ke snížené imunitě téměř každého jedince, že každodenní používání tenzidů v kosmetice má negativní dopad na pokožku, nebývá dáváno do souvislostí se stále se zvyšující nemocností. Vina je kladena alibisticky sluníčku.

Když čtu některé statě o nebezpečnosti sluníčka, ptám se sám sebe, jak je možné, že člověk jako takový ještě nevymřel. A tak nikoli v rámci potřeby, ale byznysu jsou doporučovány absurdní opalovací přípravky s OF 50, případně dokonce totální blokátory UV-záření. Že tato „takykosmetika“ mění spektrum dopadajícího světla, a tím i irituje organismus, se samozřejmě nikdo nechlubí.

A tak i tady je dobré apelovat na zdravý selský rozum. Sluníčku je dobré ukázat své tělo, jeho paprsky působí na organismus blahodárně. Odměnou je nám tvorba vitaminu D, serotoninu. Dochází k prokrvení pokožky, zlepšuje funkčnost nervového systému, posiluje kardiovaskulární systém i krvetvorba, dokonce i imunitní systém.

Opalování lze doslova označit za terapii, která je velice příjemná, spojená s relaxací, a nelze se divit, že odbourává stres, a u mnohých tak zbavuje i nespavosti. Bohužel, třezalkový olej nebude možné díky stávající legislativě nabízet jako opalovací olej. Důvod je zcela jednoduchý. V laboratořích, kde se testuje předepsaným (samozřejmě že vědeckým) způsobem, by jeho ochranný faktor vykázal nulu. A tak nezbývá, než těm, kdo by si jej chtěli pořídit, doporučit, ať si jej udělají sami. Je to celkem jednoduché.

5,00 g Vitamínu E

1,00 g Vitamínu A

2,00 g Levandulový olej extra

1,00 g Olej z mrkvových semen

Do 100 ml třezalkový olej macerovaný v oleji z pšeničných klíčků (W10)

Pokud by se kdokoli rozhodl pro jiný druh třezalkového oleje, než je v oleji z pšeničných klíčků, doporučuji dodat další složku, a tou by byl LECITIN SUPER v množství 2 gramů. Aplikaci oleje jako obvykle doporučuji provádět na mokrou pokožku. Oleje stačí nejen daleko menší množství, ale krásně a stejnoměrně se i roztírá. Další možnou formou aplikace tenje přidání vody do hotového opalovacího oleje. Zde bych doporučil cca 2 díly oleje a 1 díl vody. Díky obsaženému lecitinu se nám po důkladném protřepání vytvoří emulze, kterou je možno nanášet na pokožku přímo, popřípadě dát do lahvičky s rozprašovačem a nanášet na pokožku nastříkáním.

Zde považuji za nutné upozornit, že vzniklá emulze není stabilní, a proto je nutné silné protřepání před každým použitím. Taktéž nedoporučuji dělat žádné velké zásoby oné směsi oleje s vodou, vzhledem k absenci jak stabilizačních, tak i konzervačních složek. A abych nezapomněl, pokud se rozhodnete třezalkový olej vyzkoušet jako opalovák, budu se těšit na Vaše poznatky.

Karel Hadek