Časopis

Žijeme v době dotykové. Bohužel více než živých tvorů se poslední dobou dotýkáme obrazovek. Dotyk má pro naše životy mnohem větší význam, než si myslíme. Jedná se o formu kontaktu a komunikace. Jeho nedostatek může být příčinou celé řady potíží. Deprese, stavy úzkosti, poruchy nálady a oslabení imunitního systému jsou jen špičkou ledovce. 

První nadechnutí a první dotek. Miminka jsou na dotecích v podstatě závislá. Poznají podle nich osoby, dokáží se díky nim uklidnit. Sání mateřského mléka je vlastně také dotek. Kůže na kůži. Malé děti jsou přirozeným „vyhledavačem“ doteků. Děti v předškolním věku vyjadřují podáním ruky či přitulením a mazlením důvěru osobě, s níž se dostávají do kontaktu. Jestliže dítě nemá možnost zažít láskyplný dotyk, velmi obtížně se u něj rozvíjí laskavost, vřelost, soucitnost a schopnost zažívat a navazovat blízkost a citovou intimitu.

Dotek má velmi intimní charakter, neboť se jím dostáváme do osobního prostoru druhého člověka. Proto může nedovolený dotek působit velmi nepříjemně. To je jeden z dobrých důvodů, proč k němu děti nenutit, například vyžadováním objetí a podobně. I většina dospělých potřebuje ke svému životu fyzickou blízkost a doteky jiných lidí. Ať už je to formou pohlazení, objetí, masáže, přitulení či pomazlení. Dotek může mít neuvěřitelnou sílu podobnou například elektřině. Vzpomeňte letmý dotek milované osoby, jenž dokáže rozpoutat neskutečnou vášeň.

Další z forem dotyků je podání ruky, krátký rituál mezi dvěma lidmi, kteří si vzájemně sevřou ruce. Hodně o nás napoví a může nás v očích druhého znemožnit. Jedná se o symbol pozdravu, stvrzení slibu či uzavření smlouvy. Dříve mělo podání ruky větší váhu než dnes a dalo se považovat za otázku cti.

Maséři vědí o doteku své. Rukama dokáží poznat i to, co očím zůstává skryto. Dotek formou masáže působí na člověka většinou velmi pozitivně. Po psychické stránce pomáhá uvolňovat stres, zklidňuje organismus a redukuje psychickou únavu. Po fyzické stránce masáž tonizuje kůži i podkoží, povzbuzuje krevní oběh, a usnadňuje tak vylučování toxinů z těla a výživu kůže. Mimo to rovněž příznivě působí na lymfatický systém a obnovuje svalový tonus, čímž omezuje únavu a zrychluje rekonvalescenci.

Dotek je velmi přesvědčivý a má v naší kultuře velký vliv při vyjednávání. Lidé, jichž se někdo dotkne, budou spíš „svolnější“ k dohodě s druhou stranou, budou v lepší náladě a všechny vaše požadavky uvidí v daleko příjemnějším světle. Dotek významně zvyšuje jejich ochotu Vám pomoci a dosáhnout toho, co chcete. Zkuste například pohladit partnera po zádech, než ho pořádáte o vynesení odpadků.

Dotknout se můžeme člověka také v negativním slova smyslu. A to v případě, že ho napadneme fyzicky, uděláme gesto nebo řekneme něco, co druhého člověka raní, poškodí či mu jinak ublíží. Dotyk tedy může sloužit i jako prostředek trestání. Když už je dítě potřeba zastavit fyzickou silou, tak je dobré ho třeba lehce plácnout přes stehno nebo ruce. Je k tomu také dobré použít nějakou věc, ne přímo ruce.  Absolutně však není žádoucí, aby si dítě s dotykem spojovalo jen trestání.

Dotyky jsou velmi důležité i pro starší lidi, jichž se nedostatek dotyku týká asi ze všech skupin obyvatel nejvíce. Vyzkoušejte prarodiče při návštěvě v rámci pozdravu pohladit po tváři nebo je při rozhovoru držet za ruku. Co třeba ležícím pacientům při návštěvě ve zdravotnickém zařízení namasírovat plosky nohou?

Nedostatek dotyku se může projevit v uzavřenosti srdce. U člověka se pak míra citlivosti a vlídnosti sníží, může hůře vnímat a vyjadřovat své pocity a také hůře chápat pocity ostatních lidí. Pohlazení či objetí nás nic nestojí a dokáže vykouzlit mnoho dobrého, pohladit po duši a zahřát u srdce. Dotyky jsou klíčem k lepším vztahům.

A proto vyhlašuji výzvu: Začněme se více dotýkat, protože ruce jsou vlastně prodloužená srdce.

Lenka Rigová