Časopis

Ach to jaro! Na začátku dubna nám rozkvetla příroda, aby v druhé dekádě vše pomrzlo a zapadlo sněhem. Druhá letošní Aromaterapie vychází v květnu, tak snad to bláznivé počasí je již za námi a příroda svůj repertoár všeobecně nemilých projevů vyčerpala a nadále bude poskytovat již jen samé příjemnosti k jaru patřící. Sluníčko a teplé počasí nás budou lákat na procházky zelení. Opomenout nelze ani vůně, které nám jarní rostliny nabízí. Vše zmíněné je nejen příjemné, ale současně i prospěšné zdraví, byť u některých jedinců se hlásí i různé negativní projevy, jako např. (v mém pojetí neexistující) „sluneční alergie“ či alergie na různé pyly. Člověk se na této planetě vyskytuje již miliony let. Ten přímý předchůdce, Homo erectus, zhruba nějaké ty 3 miliony let. To dosvědčily vykopávky kostry pověstné etiopské Lucy. Jednu generaci počítáme zhruba 20 let, takže od té doby se nám zde vystřídalo nějakých 150.000 generací. Teprve někdy před 15.000 lety, tedy posledních 750 generací přešlo lidstvo od lovu a sběru také k pěstování a chovu, tedy zemědělství… Zmiňuji to proto, že po oněch 149.250 generací se člověk též vyvíjel a uzpůsoboval se použitelné stravě. Když dnes hodnotím, co je součástí naší dnešní stravy, nezbývá než konstatovat, že na mnohé z toho, co dnes konzumujeme, hlavně potraviny z průmyslové výroby, nejsme prostě geneticky uzpůsobeni.

V mém pojetí je člověk složitá biochemická laboratoř, jejíž funkčnost je dána právě oním dlouhým vývojem. Jak funguje, v mnohém záleží na druhu a kvalitě surovin, jež jí jako energetický zdroj dodáváme. Bylo by naivní se domnívat, že ona biochemická laboratoř člověk je schopna bezproblémově zpracovat to, co se ve stravě nachází v posledních desetiletích. Rozumnější bude se rozhlédnout po vývoji posledních generací z hlediska růstu nemocnosti populace jako takové v souvislosti s používanou stravou a nutno podotknout i nápoji a léky. Nelze se pak divit výskytu mnoha zdravotních problémů včetně výše zmíněných. Nabízí se konstatování, že spíše více než jen trochu návratu do přírody by nám nejen neuškodilo, ale naopak i zdravotně prospělo. Výše zmíněné procházky zelení by mohly být jedinečnou inspirací. Pampeliška, jejíž listy nám dodávají vlákninu, hořčiny, mnohé vitamíny a stopové prvky. Pravidelná konzumace napomáhá regeneraci jater, zlepšuje činnost slinivky, žlučníku a ledvin. Po nějaké době lze konstatovat, že pampeliška je i vynikající „kosmetický krém“. Odměnou za její konzumaci bude i zlepšení stavu pokožky. Pak zde máme kopřivu, kopinatý jitrocel, řebříček, černý bez, lípu, rozmarýn, šalvěj, mateřídoušku, levanduli, kontryhel, třezalku, cibuli, česnek, bazalku, borůvky, brusinky, len a takto bych mohl dlouze pokračovat. Nezbývá než popřát krásné jaro a léto, příjemné procházky a pobyt v přírodě. Koneckonců, pro nějakých 149.990 generací to byly i procházky lékárnou, která se stala součástí přirozeného vývoje člověka.

Karel Hadek